|
|
Alternativní pohony a paliva
Ondica, Rastislav ; Prokop, Aleš (oponent) ; Dundálek, Radim (vedoucí práce)
Táto páca ukazuje iné možnosti pohonu automobilu, ako sú benzín a nafta. Pojednáva rôzne alternatívne palivá pre spaľovacie motory. Taktiež vysvetľuje hybridný a elektrický pohon vozidiel. Zameriava sa hlavne na aspekty ako sú ekológia, náklady, bezpečnosť a využiteľnosť jednotlivých riešení.
|
|
|
Diagnostika plazmatu generovaného ve směsích vody a alkoholů
Adámková, Barbora ; Slavíček, Pavel (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
V diplomové práci byl zkoumán koróně podobný výboj v roztocích alkoholů, konkrétně ethanolu, methanolu, glycerolu, butanolu a isopropylalkoholu. Vznikající výboj byl diagnostikován dvěma metodami. V první části se jednalo o měření elektrických veličin. Z naměřených hodnot byly sestrojeny VA-charakteristiky, ze kterých byla určena zápalná napětí. Zápalná napětí u jednotlivých roztoků alkoholů byla zjišťována v závislosti na změně koncentrace, polaritě elektrod v reaktoru a vodivosti. Zápalné napětí bylo zjištěno pro roztok butanolu, glycerolu a isopropylalkoholu při koncentraci 20 obj. % a vodivosti 200 µS, nejvyšší hodnota zápalného napětí byla stanovena pro roztok glycerolu, a to na 580 V. Nejnižší hodnota napětí, kdy byl zapálen výboj, byla pozorována u butanolu (320 V), ale z důvodu omezené mísitelnosti s vodou je tato hodnota nepřesná, a proto v druhé části experimentu se butanol nepoužil, ale alkoholová řada byla doplněna methanolem. Druhou diagnostikou byla hmotnostní spektrometrie s protonovou ionizací a s analyzátorem doby letu. Touto analytickou metodou byla snímána hmotnostní spektra a následně identifikovány produkty vznikající v reaktoru vlivem plazmového výboje. Detekované byly převážně alifatické uhlovodíky a jejich radikály. Množství vznikajících produktů bylo pozorováno v závislosti na měnících se experimentálních podmínkách, na koncentraci roztoku, na polaritě elektrod v reaktoru a na době trvání výboje. U methanolu bylo detekováno jen malé množství sloučenin, ale s rostoucím řetězcem vznikalo více látek s vyšší molekulovou hmotností. Více sloučenin bylo detekováno rovněž spolu s rostoucí koncentrací a při záporné polaritě hlavní elektrody. Podrobně byl studován vznik acetaldehydu v roztoku ethanolu, jeho produkce v čase a reakční dráhy jeho vzniku v roztoku ethanolu.
|
|
|
Detailní charakterizace pyrolýzního oleje pomocí separačních technik a hmotnostní spektrometrie
Žvaková, Veronika ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je detailně charakterizovat složení pyrolýzního oleje pomocí separačních technik a hmotnostní spektrometrie. Při procesu pyrolýzy dochází k dekompozici složitých organických látek obsažených v pyrolyzovaném materiálu za vysokých teplot bez přístupu kyslíku. Složky par a aerosolů vznikající při pyrolýze, jež jsou schopny při snížení teploty zkondenzovat, vytvoří viskózní kapalinu, tzv. pyrolýzní olej, který je komplexní směsí velkého množství látek. V rámci práce byly analyzovány vzorky z mikrovlnné pyrolýzy dřevní štěpky a kalu z ČOV Modřice v Brně, které poskytla společnost Bionic Laboratories. Vzorky byly separovány na frakce pomocí sloupcové chromatografie na aktivovaném silikagelu. Jednotlivé frakce byly následně analyzovány pomocí plynové chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí a také pomocí kompletní dvoudimenzionální plynové chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí s analyzátorem doby letu. Látky, jež byly v pyrolýzním oleji identifikovány, můžeme rozdělit do těchto základních skupin: alkany, alkeny, aromatické uhlovodíky, polycyklické aromatické uhlovodíky, alkoholy, aldehydy, estery, karboxylové kyseliny a heterocykly.
|
|
|
Vliv přítomnosti alkoholů na tokové vlastnosti hyaluronanu sodného
Habartová, Lucie ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem vlivu přítomnosti alkoholů na konformaci vodných roztoků hyaluronanu sodného především s ohledem na využití tokových metod. Byly zkoumány dvě molekulové hmotnosti hyaluronanu sodného, konkrétně pak 1500–1750 kDa dále označovaný jako vysokomolekulární hyaluronan sodný a 500–750 kDa označován jako nízkomolekulární. Tokové a viskozitní vlastnosti vysokomolekulárního hyaluronanu sodného byly zkoumány v přítomnosti methanolu, ethanolu, isopropylalkoholu a terc-butanolu v koncentračním rozsahu 0–80 hm. %. Nízkomolekulární hyaluronan sodný, a především jeho tokové a viskozitní vlastnosti byly měřeny v přítomnosti ethanolu a isopropylalkoholu v koncentračním rozsahu 0–80 hm. %. Na základě naměřených dat, byly vyhodnoceny viskozity při nekonečně malém namáhání odpovídající viskozitám v klidovém režimu. Vysokomolekulární hyaluronan sodný dosahoval až 327 mPas v roztoku terc-butanolu. Hodnoty viskozit se zvyšovaly se vzrůstající délkou řetězce alkoholu. Nízkomolekulární hyaluronan sodný dosahoval maximálně 39 mPas v roztoku isopropylalkoholu. Viskozitní křivky nízkomolekulárního hyaluronanu sodného se blížily chování newtonské kapaliny.
|
|
|
Stanovení vybraných obsahových látek ve vínech metodou kapalinové chromatografie
Hermanová, Veronika
Tato diplomová práce se zabývá analýzou vín pomocí vysokotlaké kapalinové chromatografie s cílem analyzovat obsah alkoholů, organických kyselin a sacharidů ve víně. Nejdůležitější skupiny a jejich zástupci jsou představeni v literární rešerši, stejně jako teoretický základ chromatografických metod, vybrané typy detektorů a používané stacionární a mobilní fáze. V experimentální části byly měřeny analytické parametry vín jak z nákupní sítě, tak i laboratorně připraven mošty a fermentací připravená vína pomocí metod kapalinové chromatografie s detekcí refraktometrického a UV detektoru. Z výsledků vyplývá vhodnost této kombinace detektorů pro zvolené analýzy vín.
|
|
|
Aplikace vybraných odpadů potravinářského průmyslu v biotechnologii karotenogenních kvasinek se zaměřením na optimalizaci výtěžnostních koeficientů.
Obračaj, Jan ; Němcová, Andrea (oponent) ; Szotkowski, Martin (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku kultivace vybraných karotenogenních kvasinek na průmyslových odpadních substrátech. Tyto mikroorganismy produkují významné metabolity s využitím v mnoha průmyslových odvětvích, mezi něž patří v první řadě farmaceutický a potravinářský průmysl. V rámci tohoto experimentu bylo nutné především zmapovat růst těchto mikroorganismů na různých alkoholech a na dalších složkách těchto odpadních substrátů. Následně byly porovnány výtěžnostní koeficienty a množství produkovaných metabolitů v rámci různých kmenů a použitého zdroje nutrientů. V teoretické části práce jsou popsány použité kmeny kvasinek, studované metabolity a jejich metody extrakce a analýzy. Mezi studované metabolity patří karotenoidní barviva, ubichinon, ergosterol, mikrobiální lipidy a -glukany. Experimentální část obsahuje seznam použitého vybavení, laboratorní techniky, laboratorní a analytické metody, chemikálie a seznam použitých kmenů mikroorganismů. Výsledková část pak porovnává množství produkovaných metabolitů v rámci použitého kmene a použitého substrátu pro kultivaci, která probíhala jak v malém měřítku, tak ve větším, ve fermentorech. Výsledky této práce mohou poskytnout cenné informace, které by mohly být aplikovány do průmyslové biotechnologie karotenogenních kvasinek a snížit jejich ekonomickou náročnost a zároveň pomoci při ekologické likvidaci vybraných průmyslových odpadů.
|
|
|
QSAR Analysis of the Acute Toxicity Indices Determined by Alternative Methods
Kanásová, Mária ; Rucki, Marian (vedoucí práce) ; Dvořáková, Markéta (oponent)
1 Abstrakt Cieľom tejto práce bolo stanoviť indexy akútnej toxicity siedmych alkoholov (2-etoxyetanol, 1-propanol, 3-metyl-1-butanol, 3-metyl-2-butanol, 3-hexanol, 2-metyl-3-hexanol, 1-nonanol) pomocou dvoch alternatívnych metód a vytvoriť modely QSAR, ktoré by boli schopné predpovedať akútnu toxicitu alkoholov spadajúcich do hraníc modelov. Jedna z použitých alternatívnych metód bola založená na zástave pohybu nižších organizmov druhu Tubifex tubifex a poskytla indexy akútnej toxicity EC50. Druhá metóda využívala bunkovú líniu myších fibroblastov Balb/c 3T3 a boli namerané indexy toxicity IC50, ktoré boli ďalej prepočítané na hodnoty LD50 zodpovedajúce orálnemu podaniu potkanovi. Na základe predpoveda- ných hodnôt LD50 bolo zistené, že 1-nonanol môže byť zaradený do kategórie látok klasifikovaných pre akútnu orálnu toxicitu podľa CLP systému Európskej únie. Ostatných šesť alkoholov bolo určených ako neklasifikované pre akútnu orálnu toxicitu. Následne boli vytvorené presné modely QSAR schopné predpovedať akútnu toxicitu ďalších alkoholov za využitia druhu Tubifex tubifex alebo Balc/c 3T3 bunkovej línie. Vytvorené modely sú vhodné pre nasýtené, vetvené, etoxy- a cyklické alkoholy a majú platnosť pre rozsah log POW od −0,74 do 3,07. Z týchto modelov bolo nutné vylúčiť namerané indexy toxicity 1-nonanolu, u...
|
|
|
Dramatizační metody ve výuce přírodních věd
Scholzová, Veronika ; Teplý, Pavel (vedoucí práce) ; Janoušková, Svatava (oponent)
Diplomová práce se zabývá dramatizačními metodami ve výuce přírodních věd. V teoretické části práce čtenář nalezne informace získané rešerší dostupné české i zahraniční literatury. Práce předkládá základní informace o dramatizačních metodách, uvádí na pravou míru některé miskoncepce a kategorizuje konkrétní dramatizační metody nejednotných názvů. Je diskutována role hry a simulací v procesu učení. Autorka dále poukazuje na vhodnost využívání dramatizačních metod pro rozvoj klíčových kompetencí a realizaci průřezových témat Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia. Vhodnost zařazování dramatizačních metod do výuky přírodních věd je dokreslena konkrétními ukázkami příkladů publikovaných v literatuře. V závěru teoretické části jsou rozebírány přínosy a úskalí těchto metod. Praktická část popisuje vznik autorského výukového materiálu využívajícího dramatizační metodu pro výuku hydroxyderivátů, jehož hlavním cílem je přivést žáka k pochopení vzniku a rozdílu mezi metanolem a etanolem. Tento materiál byl zařazen do výuky celkem 150 žáků střední školy v Praze. Finální verze tohoto materiálu je předložena v příloze práce. Nedostatky původní verze byly odladěny na základě několika polostrukturovaných skupinových interview s žáky a učitelkami po uskutečnění této aktivity. Součástí diplomové práce je také...
|
|
|
Vliv přítomnosti alkoholů na tokové vlastnosti hyaluronanu sodného
Habartová, Lucie ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem vlivu přítomnosti alkoholů na konformaci vodných roztoků hyaluronanu sodného především s ohledem na využití tokových metod. Byly zkoumány dvě molekulové hmotnosti hyaluronanu sodného, konkrétně pak 1500–1750 kDa dále označovaný jako vysokomolekulární hyaluronan sodný a 500–750 kDa označován jako nízkomolekulární. Tokové a viskozitní vlastnosti vysokomolekulárního hyaluronanu sodného byly zkoumány v přítomnosti methanolu, ethanolu, isopropylalkoholu a terc-butanolu v koncentračním rozsahu 0–80 hm. %. Nízkomolekulární hyaluronan sodný, a především jeho tokové a viskozitní vlastnosti byly měřeny v přítomnosti ethanolu a isopropylalkoholu v koncentračním rozsahu 0–80 hm. %. Na základě naměřených dat, byly vyhodnoceny viskozity při nekonečně malém namáhání odpovídající viskozitám v klidovém režimu. Vysokomolekulární hyaluronan sodný dosahoval až 327 mPas v roztoku terc-butanolu. Hodnoty viskozit se zvyšovaly se vzrůstající délkou řetězce alkoholu. Nízkomolekulární hyaluronan sodný dosahoval maximálně 39 mPas v roztoku isopropylalkoholu. Viskozitní křivky nízkomolekulárního hyaluronanu sodného se blížily chování newtonské kapaliny.
|
|
|
Diagnostika plazmatu generovaného ve směsích vody a alkoholů
Adámková, Barbora ; Slavíček, Pavel (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
V diplomové práci byl zkoumán koróně podobný výboj v roztocích alkoholů, konkrétně ethanolu, methanolu, glycerolu, butanolu a isopropylalkoholu. Vznikající výboj byl diagnostikován dvěma metodami. V první části se jednalo o měření elektrických veličin. Z naměřených hodnot byly sestrojeny VA-charakteristiky, ze kterých byla určena zápalná napětí. Zápalná napětí u jednotlivých roztoků alkoholů byla zjišťována v závislosti na změně koncentrace, polaritě elektrod v reaktoru a vodivosti. Zápalné napětí bylo zjištěno pro roztok butanolu, glycerolu a isopropylalkoholu při koncentraci 20 obj. % a vodivosti 200 µS, nejvyšší hodnota zápalného napětí byla stanovena pro roztok glycerolu, a to na 580 V. Nejnižší hodnota napětí, kdy byl zapálen výboj, byla pozorována u butanolu (320 V), ale z důvodu omezené mísitelnosti s vodou je tato hodnota nepřesná, a proto v druhé části experimentu se butanol nepoužil, ale alkoholová řada byla doplněna methanolem. Druhou diagnostikou byla hmotnostní spektrometrie s protonovou ionizací a s analyzátorem doby letu. Touto analytickou metodou byla snímána hmotnostní spektra a následně identifikovány produkty vznikající v reaktoru vlivem plazmového výboje. Detekované byly převážně alifatické uhlovodíky a jejich radikály. Množství vznikajících produktů bylo pozorováno v závislosti na měnících se experimentálních podmínkách, na koncentraci roztoku, na polaritě elektrod v reaktoru a na době trvání výboje. U methanolu bylo detekováno jen malé množství sloučenin, ale s rostoucím řetězcem vznikalo více látek s vyšší molekulovou hmotností. Více sloučenin bylo detekováno rovněž spolu s rostoucí koncentrací a při záporné polaritě hlavní elektrody. Podrobně byl studován vznik acetaldehydu v roztoku ethanolu, jeho produkce v čase a reakční dráhy jeho vzniku v roztoku ethanolu.
|
host ::
RSS.